Naučná stezka "Luční potok"

Naučná stezka "Luční potok"

Nacházíte se v místě, které patří do CHKO České středohoří. Krajina, která vás obklopuje, se vyznačuje velkou různorodostí krás přírody a poskytuje tak mnoho příkladů pro výchovu veřejnosti, ale i žáků škol a studentů našich i zahraničních univerzit. Institut Environmentálního Inženýrství na VŠB Technické Univerzitě v Ostravě vypracoval program výuky svých studentů i doktorandů na zdejší lokalitě a spolu se zastupitelstvem obce Zubrnice zahájil akce, které mají tento program realizovat.

Financování projektu zajišťuje z české strany hlavně MŽP ČR, z německé strany je to zejména nadace DBU v Osnabriicku. Oběma institucím za jejich významnou podporu děkují manažeři projektu. Díky jim byl rekonstruován dům pro ubytování studentů a pedagogů, dokončuje se úprava laboratorních místností v domě Obecního úřadu, byla asanována skládka odpadu u hřbitova, obnovena malá vodní nádrž jako prostředí pro obojživelníky, zřízeny modelové zasakovací pásy jako protierozní opatření, jsou dokončovány poměrně rozsáhlé technické úpravy pro revitalizaci této části říčního systému v širokém rozsahu a byla také zřízena naučná stezka podél Lučního potoka. Tyto všechny terénní úpravy budou také sloužit vědecko-výzkumným aktivitám především mladých lidí, studentů Univerzit i ze sousedních států. Ve spolupráci se Státním památkovým ústavem v Ústí nad Labem budou realizovány další společné programy k ekologické výchově dětí a žáků nižších stupňů škol. Významnou měrou se programu účastnilo Freilandmuseum v Neusath Perschen, Horní Falc. Při prohlídce tohoto území pozorujte v klidné pohodě své okolí, ono se Vám odmění pěknými zážitky. Třeba objevíte nějaký vzácný druh rostlin nebo živočichů, můžete mít i různé nápady k lepšímu využití této lokality, zejména pro aktivní účast děti při výchově k úctě k přírodě.

Několik slov k naučné stezce

Osu naučné stezky tvoři Luční potok, který se rozvětvuje do několika vedlejších ramen. Kdysi byla tato ramena určena pro využití síly vodního toku a také jako zásobárna vody pro vodní nádrže. Potokem proudí čistá horská voda, která protéká listnatým lesem se stromy různého stáří. Velmi cenné jsou vývraty olší i jiných druhů stromů. Je zde také řada různých křovin, ale i podmáčených travních porostů. Z levé strany přitéká proud vody v potoce z obce Týniště. V 17 a 18. století bylo na tomto toku vystavěno několik mlýnů a pil s příslušnými technickými opatřeními, která měla regulovat tok vody. Během minulých let byla všechna zařízení na vodním toku poškozena a přestala plnit svoje funkce technické i ekologické. Proto bylo započato s jejich opravami, aby sloužily své někdejší významné ekologické funkci a dále bylo možno také posoudit, jak umožňují rybí populaci pronikat k místům vhodným ke tření. Lososi jsou již zpět v Labi a mohou zde hledat místa pro tření. Byly obnoveny nádrže stojaté vody, ve kterých nalezlo ihned několik druhů obojživelníků své místo pro úspěšný vývoj pulců. V bylinném patru lesa najdete několik vzácných druhů rostlin, jak o nich bude také zmínka na tabuli. Stezka je řádně vyznačena a vedou z ní odbočky k dalším zajímavým místům s příslušnými informacemi.
Využijte také laviček k odpočinku, ale i k posezení pro naslouchání chorálu lesa. Pozorujte tiše své okolí. K břehu potoka nebo k zábradlí mostku přicházejte pomalu, možná uvidíte pstruhy potoční, krasavce našich horských toků. Jestliže objevíte zajímavý druh rostlin a živočichů, oznamte nám svůj zážitek do schránky obecního úřadu na návsi. Každý Váš zážitek je pro nás cenný. Naši studenti Vám budou za to vděční a využijí Vašich poznatků. Věříme, že zanecháte všechna zařízení na naučné stezce bez poškození pro další návštěvníky.

 

Ráj obojživelníků

Obojživelníci jsou velmi ohroženou skupinou živočichů. U nás je to přes 50 % druhů. Pro svůj vývoj potřebují stojatou vodu a také dospělci vyhledávají vlhké prostředí. Jedni mají vyvinutou ocasní část, a proto je nazýváme ocasatí. Patři k nim mlok skvrnitý a čolci. V této tůni čolek obecný a čolek velký. Patří mezi jednu z nejstarších skupin suchozemských obratlovců. Druhou skupinu tvoří žáby, které již nemají ocasní část. Hlavním zdejším druhem je skokan hnědý, ale možný je i výskyt dalších druhů. V dospělosti se pohybuje většinou v travinách lesního porostu. Živí se hlavně hmyzem, který loví rychlým chňapnutím čelistí při výskoku, blízkou kořist chytá vychlípitelným jazykem. Obojživelníci přečkávají zimu v podzemních úkrytech v jakémsi stadiu bezživotí. Brzy na jaře se vracejí hromadně, zejména žáby, do stojatých vod. Jestliže přecházejí frekventovanou silnici, vzniká nebezpečí jejich záhuby pod koly automobilů. V této době organizují ochránci přírody stále častěji odchyt žab a jejich bezpečný přesun do blízkých stojatých vod. V této době se teplota vody pohybuje mezi 1-4 °C, do které se vracejí zejména velmi "otužilí" skokani, někde již dokonce ke konci února. Obojživelníci se po zimování ihned páří a kladou do vody svá vajíčka. Jejich vývoj probíhá nejprve ve vodě, kde se z vajíček líhnou pulci, kterým později začínají růst přední končetiny, pak zadní a nakonec ocasní část. Během léta už jsou připraveni vylézt i na souš. Přestávají dýchat žábrami kyslík z vody a přecházejí na dýchání pomocí plic. Rádi ovšem pobývají ve vodě, vlhké prostředí zabraňuje vyschnutí jejich pokožky a mají zde zdroj potravy. Ovšem občas musí ke hladině nadýchat se vzduchu.
Pomáhejte vytvářet znovu jejich přirozené prostředí a organizujte záchranu žab při jejich jarní cestě do mělkých vod. Všichni čolci, mloci, skokani, ropuchy, kuňky a krásně zelenkavé rosničky si to zasluhují.

 

Ptačí svět

V živočišné říši je jen málo skupin, které by se těšily takové přízni a oblibě, jako ptáci. Ptáci však nejsou v přírodě pouze esteticky působícím prvkem. Mnozí z nich jsou člověku prospěšní hubením škodlivého hmyzu, jiní jsou významní jako lovná zvěř. V dnešní době je však hodnotíme především jako významné indikátory kvality životního prostředí. Její zhoršení je zpravidla provázeno i snížením druhové pestrosti ptáků. Třída ptáků (Aves) je velmi dobře probádaná, podle posledních soupisů jich žije na světě přes 9 tisíc, z toho na území České republiky bylo dosud zjištěno 353 druhů, z nichž 218 druhů u nás hnízdí. Při jarním průzkumu jsme zjistili okolo Lučního potoka následující druhy: rehek obecný, strnad obecný, pěnkava obecná, žluna zelená, strakapoud velký, drozd zpěvný, kos černý, budníček menší, pěnice hnědokřídlá, černohlavá a pokřovní, sýkora koňadra a modřinka, konipas horský, sojka obecná, kukačka obecná (málokdo ví, že "kuká" jenom samec) a střízlík obecný.
Na potoce lze zastihnout kachnu březňačku a zimního hosta volavku popelavou. Není vyloučen výskyt dalších druhů, jako je skorec vodní, nebo i ledňáček říční. Někteří z nich sem přilétají za potravou, ale mnoho dalších může zde i hnízdit. Lze odhadnout, že jejich počet může dosáhnout přes 60 druhů. Zcela určitě můžeme pozorovat i přelety káně lesní, případně jestřába lesního a snad i krahujce obecného.
Na polích okolo lesních porostů určitě zastihneme lovící poštolku obecnou. V korunách stromů se ozývá svým charakteristickým houkáním holub hřivnáč, který doplňuje výčet ptačího světa tohoto lesního porostu. Někdy můžeme v lese zaslechnout jakési hlasité bubnování. To se nám "ozývá" některý ze šplhavců, ale pouze v jarním období. Tyto zvuky vyluzuje samec, který rychlými pohyby zobáku buší do vyhlédnuté suché větve, která rezonuje. Oznamuje ostatním, že si obsadil své teritorium. Zachytit ptačí symfonii v plné kráse znamená si ráno přivstat a tiše se brouzdat jarním lesem. Jestliže objevíte další druhy, které nejsou v tomto seznamu, oznamte nám svoje zjištění.

 

Malé vodní plochy

Hloubka těchto vod nepřesahuje zpravidla 2 m. Převažuje zde, odborně řečeno, pouze litorál, společenstvo mělké pobřežní zóny. Tyto tůně mohou během doby i vyschnout. Aby se tak nestalo, byl k této tůni obnoven přítok vody z Lučního potoka. I když je voda v potoce poměrně studená, má zde možnost svoje teplotu zvýšit díky odpolednímu slunci a vytvořit tak podmínky pro bohatý život, typický pro stojaté vody člověkem vybudovaných mělkých nádrží. Tato nádrž byla obnovena v r. 2001 a bude zajímavé sledovat postupný vývoj života v této vodní ploše. Zdejší voda je tzv. eutrofhí voda, která poskytuje ideální stanoviště pro růst rostlin a rozvoj živočichů na malé ploše. Proto se usaďte na lavici a v klidu pozorujte život na hladině. Jsou zde desítky druhů rostlin a stovky druhů živočichů! Na jaře je hladina pokryta rozkvetlými růžovými lichoklasy rdesna obojživelného (Polygonům amphibium), hladina je pokryta drobnými lístky rdestu (Potamogeton natans) a v okrajích rostou žabníky jitrocelové (Alisma plantagoaquatica). Pobřeží lemují zpravidla porosty sítiny rozkladité (Juncus effusus), orobinceširolistého (Typhalatifolia). Již z dálky svítí fialově růžové květy kypreje vrbice (Lythram salicaria) a zlatožluté květy vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris). Možná sem časem přinesou na svém peří vodní ptáci i některý z druhů okřehku. Na hladině se "vozí" vodoměrky a malí brouci vírníci, kteří plavou ve vířivých kruzích. Své oči mají rozdělené na dvě části - spodní polovinou mohou pozorovat děj pod hladinou a horní polovinou pozorují prostor nad sebou. Ve vodě žijí drobní korýši, jako jsou perloočky, buchanky, berušky vodní, kteří obohacují společenstvo vznášivých organismů-plankton. Pro vzdušný kyslík si plavou ke hladině některé druhy vodního hmyzu jako jsou potápníci, vodomilové a znakoplavky, či splešťule blátivá. Možná se Vám naskytne vzácná příležitost vidět přílet některého z vodních brouků, který končí střemhlavým pádem z výšky několika metrů na vodní hladinu. V těchto vodách se běžně vyskytují také obojživelníci i ryby. Jejich jikry přinesou příležitostně na svém peří vodní ptáci z jiných lokalit.

 

Staré vodní stavby

Pro region Českého středohoří byla charakteristická hustá síť vodních staveb. Četné vodoteče s poměrně velkým spádem a příznivými průtokovými parametry po většinu ročního období si jejich stavbu přímo vynucovaly. Dnes už j en ojediněle dochované vodní stavby jsou cenným dokladem vysoké úrovně technického stavitelství v lidové archi­tektuře a dotvářejícím faktorem krajiny se značnou sociálně ekonomickou ahistorickou hodnotou. Na tomto Lučním potoce stávalo ještě v polovině 19. stol. až 27 mlýnů, z nichž do konce třicátých let bylo funkčních 16. Z toho dva byly upraveny na vodní pilu, jeden na výrobnu dřevěného zboží, další na výrobu knoflíků a v jednom se mlela prášková barva. Vodní mlýny znamenaly historickou periodu technického vývoje, jejichž význam přetrval ještě dlouho po zavedení parního stroje, ale předznamenal následnou epochu vodních turbín. Po skončení 2. sv. války nebyla již značná část zdejších mlýnů zprovozněna. K nejdůležitějším faktorům určujícím polohu a četnost vodních děl patří průtokové poměry na vodoteči (Luční potok u Zubrnic má 0,5m3/sec a před ústím do Labe v Malém Březně l ,2m 3/sec, včetně kolísání +-20%) a dále spádové podmínky, které určují i délku jednotlivých náhonů. Příznivé spádové podmínky dovolují v celé oblasti Českého středohoří využívat vodní kolo na horní vodu. Tomu se přizpůsobily rozměry vodního kola, které zde mívalo kolem 4-6 m průměru a Šířku od 0,8 m. Výkon vodních pohonů se pohyboval v rozmezí 2-15 ks. Vodní náhony probíhají zhruba po vrstevnici, se spádem 3-5 cm/m. Obnova někdejších technických zařízení na toku slouží zčásti svému původnímu účelu, zvláště v budoucnu, budeme-li chtít obnovit ukázku některého z tehdejších starých mlýnů. Kromě toho se zvyšuje jeho ekologický význam, zejména jako zásobování vodou do míst pro úspěšný vývoj existenčně ohrožených oboj­živelníků a průchodnost druhů loso­sovitých ryb k pískovým lavicím ke tření.

 

Historie lesa

Lesní porost, který Vás obklopuje, tvoří výměru kolem 10 ha a byl původně lesem smíšeným. Počátkem 20. století byl holosečně vytěžen a nový porost založený v r. 1907 podle tzv. Saské školy výnosového lesa tvořil porost čistě smrkový s lemováním mýtních polí modřínem. Jsou dodnes dobře patrné a tvoří pravidelné obrazce. Monokultura smrkového porostu skýtá nebezpečí vzniku polomů větrného původu, ale i kalamit přemnoženého hmyzu, např. kůrovce, nebo bekyně mnišky a zvýšila kyselost lesních půd. V současné době probíhá obnova na porostu v mýtním věku způsobem podrostního hospodaření bez vzniku holých ploch. Smyslem a účelem je podpora přirozené obnovy lesa s rozmanitostí druhovou, věkovou i výškovou s důrazem na přírodě blízké hospodaření v lese. Do doby první pozemkové reformy ve 20. letech 20. století patřil tento les k velkostatku Týniště, jehož majitelem bylo Biskupství Litoměřice. Od této doby je majetkem státu. Kdyby nebylo zásahu člověka do přírody, bylo by území Zubrnic, ale Í v celé území Chráněné krajinné oblasti České středohoří takřka zcela pokryto lesními geobiocenózami, které jsou na našem území vývojově nejvyspělejším stádiem (pravým klimaxem) přírodních společenstev. Dubo-habrové lesy, tzv. černýšové dubo-habřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), by měly patřit k plošně nejrozšířenějším společenstvům dubo-habřiny v České republice. Porosty jsou ale velmi omezené vlivem velkoplošných odlesnění úrodných a zemědělsky využívaných půd (odlesnění jsou datována již od neolitu). Proto je nutné věnovat zvláštní péči všem zachovalým fragmentům těchto dnes vzácných lesů. Dominantní bývá dub zimní a habr obecný. Často se v porostech vyskytuje lípa srdčitá, ve vyšších polohách dokonce i buk lesní. Rozmanitost stromových dřevinných společenstev obohacuje biologickou aktivitu lesní půdy, která je na mnohých místech ještě silné kyselá. Tím se také umožňuje přirozená obnově lesa ve větší míře, než dosud a zvětšuje se možnost osídlení následnými zvířecími společenstvy.
Příklady probíhajících změn ve stromové skladbě máte možnost pozorovat všude kolem naučné stezky.

 

Péče o zvěř

Člověk v minulosti lovil všechnu zvěř pro svou obživu. Pozdější ochrana samic byla prvním krokem k hospodaření se zvěří. V nynější době je zvěři věnována celoroční péče, poskytována ochrana v době jejího rozmnožování a v době jejího strádání. Toto je hlavním smyslem činnosti našich myslivců a převážná většina z nich se těmito zásadami Í řídí. Cílem je zachování únosného stavu všech druhů zvěře v dobré fyzické kondici.

Způsob dosažení tohoto cíle je:
- přikrmování zvěře se děje v době nouze senem, zrním, řepou, různými druhy plodů jako kaštany, žaludy, dále odpadovou zeleninou či jeřabinami a siláží. Předkládá se také sůl, minerály a medikamenty.
- aktivní ochrana a tvorba prostředí zvěře , vytváření krytů před nepříznivými pově­trnostními vlivy, vysazování dřevin, osazování mysliveckých políček plodinami, které zvěři chybí v potravním skladě na monokulturním zemědělství.
- dodržování principů řízeného odstřelu a zachování stabilních kmenových stavů, které určují množství úlovků v době lovu. Ukáznění myslivci jsou také zárukou plnění kontroly nad přemnožením některých populací zvěře, organizují a provádějí veterináři řízené akce, jako jsou boje s chorobami zvěře - vir orální vakcinace lišek proti vzteklině v ohniskových místech. V zdejším lesním porostu žije prase divoké a srnčí zvěř, jejichž dobře viditelné stopy se nacházejí na vlhké půdě všude kolem stezky.
Můžeme se zde také setkat s muflonem, který byl do českých zemí dovezen ze svého domova na Korsice a Sardinii. Žije zde také liška, jezevec, kuna skalní-větevnice, tchoř, lasičky, hranostajové aj. Z drobných savců je zde přítomen noraík rudý, myšice lesní a křovinná, v korunách stromů také můžeme spatřit veverku obecnou. Hmyzožravci jsou zastoupeni rejskem obecným a malým, snad i rejskem vodním. Jistě se zde vyskytuje také ježek západní. V nočních hodinách loví potravu i některé druhy sov - puštík obecný, případně i dnes již vzácná sova pálená. Z netopýrů to může být např. netopýr písklavý, vodní, či jiný vzácný druh.

 

Mokřad - ekologický klenot

Mělké vody a mokřady jsou u nás v současné době nejohroženější biotopy, kde se nachází značný počet vzácných a specifických druhů organismů. Jejich odvodňování melioračními zásahy způsobuje snížení schopnosti krajiny zachytit dešťovou vodu a její následné pozvolné uvolňování do potoků a řek. Jako následek nás postihují nyní opakovaně buďto povodně anebo naopak sucha. Zachovalá vodní a mokřadní biocenóza představuje v našich podmínkách druhově nejbohatší společenstvo s příznivým působením na celkovou ekologickou rovnováhu krajiny. Bakterie rozkládají odpadní organické látky a vyrábějí bílkoviny, které jsou potravou mnoha drobných živočichů. Pravé řasy a prvoci jsou nedílnou součástí ekologických procesů a potravních řetězců. Travní porosty pobřežního pásma, ostřice, sítina, rákos, zpevňují břehy a vytváří vlastní ekosystém. Mokřady mohou postupně zarůstat z okrajů vegetací a vytvářet zásobu energeticky bohaté půdy. Ochrana mokřadních ekosystémů a zajištění jejich dlouhodobé funkčnosti je možné pouze při zachování optimálního počtu, rozmístění a velikosti odpovídajících vhodných stanovišť. Ekologicky funkční mokřad dokáže vydatně nasáknout za prudkých a vytrvalých dešťů a po dlouhou dobu tuto vodu uvolňovat. Vysušením mokřadu a narovnáním toku pak voda rychle odtéká a působí nekontrolovatelné povodně (za posledních 60 let byl tok Labe na českém území zkrácen o 123 km, tj. o 25%, o ostatních řekách nemluvě) nebo velká sucha. Význam mokřadů je dán nejen jejich vysokou druhovou rozmanitostí, ale především tzv. samočisticí schopností vody, což je vlastnost povrchových vod znovu získat svou původní čistotu bez zásahu člověka. Uplatňuje se především při likvidaci nadbytečných organických látek ve vodě. Řada rostlin dokáže z vody odstranit i tzv. těžké, toxické kovy. Probíhají zde pomalé sedimentační procesy s nejvyšším ukládáním sluneční energie. Vysušování mokřadů je proto ekologický zločin.

 

Život v horském potoce

Voda horského potoka má vysoký obsah kyslíku a nízkou průměrnou teplotu. Je Čirá s nízkým stupněm znečištění a je ideálním místem pro život pstruha potočního, podle kterého nese tento úsek vodního toku název pstruhové pásmo. Kontrolním odchytem na úseku naučné stezky zde bylo zjištěno přes 40 kusů pstruhů do 1. roku života, 80 pstruhů věkové kategorie do 2. roku a přes 20 ryb tříletých i starších. Z rybářského hlediska tvoří tato Část toku chovný úsek.
Hlavními charakteristikami jsou
1) peřeje, které prokysličují vodu
2) tůně, které poskytují rybám úkryt, zejména se zde shromažďují ryby k přezimování
3) tišiny, místa výskytu potěru a uklá­dání zpravidla písečných sedimentů. Usazený písek na dně mime proudící vody - místa pro kladení jiker lososovitých ryb lepkavý povrch jiker udrží vajíčka v čisté proudící vodě až do doby vykulení potěru.

Přítomnost všech tří charakteristik zajišťuje vysoký efekt samočisticího procesu sladké vody. Povodňové škody na horských a podhorských tocích se ještě i dnes řeší přetvořením řečiště v jakýsi plavební kanál s rovným dnem a kameny vydlážděnými břehy napřímeného toku bez břehových porostů. Na jisté řece došlo k poklesu počtu ryb ze 3000 na 100. Život se zastavil. Nezbytným předpokladem života ryb je také dostatek potravy zejména na dně potoka. Jsou to larvy chrostíků, jepic, vážek, sídel, pošvatek, pakomárů a bentických červů. Jejich potravní lístek je doplněn o hmyz a jeho larvy, které spadnou do vody ze stromů okolo břehů. Tento zdroj tvoří až 17 % celkové spotřeby a proto kácení břehových doprovodných porostů zasahuje citelně do potravního zdroje ryb pstruhového pásma. Doprovodným druhem pstruha je často i vranka obecná, mihule potoční aj. Konipas horský, skorec vodní a ledňáček říční nebyli na Lučním potoce prokázáni. V rychlé vodě roste také několik zástupců rostlinné říše, např. mech pramenička obecná (Fontinalis antipyretica) vytváři až 40 cm dlouhé černavé až zelené lodyžky. Kameny v korytě porůstá potočník ponořený (Hygroamblystegium tenax), který patří k bio indikátorům čistých vod.

 

Život v horském potoce

Trdliště lososovitých ryb jsou vždy v místech s písečnými lavicemi, které samec nejprve zbaví bahnitých sedimentů a pak teprve samice vypustí své jikry. Ty se po oplození mlíčím přilepí ihned k písečným zrnům. Na takováto místa ryby táhnou v období svého rozmnožování, lososi dokonce až z Atlantiku. Člověkem vybudované překážky se snaží ryby překonat, ale ve většině případů se jim to nezdařilo. Proto zmizel z našich řek losos obecný, který k nám každoročně migroval jako dospělý z Atlantiku Labem na místa svého tření. Na řece Vltavě to byla trdliště v okolí jihočeského města Rožmberka. Jiným příkladem je úhoř říční, který připlaval do ústí evropských řek jako jakási larva zvaná monté. Polovina populace zůstala v těchto místech s brakickou (sladko-slanou) vodou a z nich pak dorostlí dospělci pohlaví samčího, kteří zde vyčkali návratu druhé části populace ze sladkých vod, kterým se vyvinulo pohlaví samicí. Společně pak plavali do Sargasova moře, kde se ve velkých hloubkách vytírali a tam po vytření všichni uhynou. Technické překážky na řekách zabránily putování monté do sladkých vod, a proto se nyní dopravují v cisternách z brakických vod do řek, např. Nežárky.
Na malých tocích vyhledávají ryby svá optimální stanoviště pro svůj úkryt, opatřování potravy a tření. Na potoce proto neustále probíhá přemísťování ryb v závislosti na velikosti jejich těla. Starší ryby vyhledávají tůně a vhodná místa pod kořeny břehových porostů. Jezy, které nemohou ryby překonat skokem, jsou pro ně trvalou překážkou.
Chyby minulosti se začínají napravovat výstavbou rybích přechodů. Je jich řada typů a stále se budují nové. Jejich funkčnost je ověřována odborníky. Dva z nich jsou před Vámi. Mají zajišťovat proudící vodu i v době jejího nízkého stavu, protože ryby se pohybují vždy proti nejrychlejšímu toku vodního proudu. Tato místa překonávají ryby ve velkém spěchu a neměla by být při tom rušena naší přítomností.
Pro lososa obecného byly již vytvořeny přechody až do ČR. Není vyloučeno, že se pokusí v budoucnu vyhledat vhodné trdliště i na Lučním potoce.

 

Uhynulý strom - začátek nového života

Také stromy mají omezenou délku svého růstu a života. Rychle rostoucí stromy, jako jsou vrby, dosahují i na optimálních místech asi 40 let života, stárnout začínají již při 30 letech. Olše a topoly se dožívají vyššího stáří. Pomalu rostoucí stromy se dožívají někdy až úctyhodného věku. Duby mají ještě při 500 letech svého života plnou biologickou sílu. Mohou se dožít až 1300 let. Lípy až 1900 let a sekvoje 4000 let. Avšak stárnutí a rozklad nastávají dlouho před dosažením maximální hranice. Na konci nejdelší fáze růstu stromu přichází rovnovážný stav, který může trvat desetiletí. V tomto stadiu vyrábí listy tolik kyslíku, kolik ho samy spotřebují. Dochází k lámání větví a začíná hnití částí kmene. Živé a mrtvé přecházejí mezi sebou velmi nenápadně, takže lze těžko stanovit místo, kde končí živá část stromu a nastupuje mrtvá. Tyto odbourávací pochody nestačí proces růstu nahradit, kmen zpráchniví a první vichřice, nebo tíha sněhu strom porazí. V místech lomu nastoupí se svou činností dřevokazné houby. Nastává proces rozkladu dřevní hmoty za účastí dalších druhů hub a bakterií. Tak se uvolňují minerální živiny a začíná tvorba humusu. Činnost hub podporují larvy hmyzu a dalších drobných živočichů. Na staré a postupně trouchnivějící kmeny stromů jsou vázány tzv. "pralesní druhy" živočichů, především rozličné dospělé druhy hmyzu. Většina z nich patří dnes ke druhům ohroženým i velmi vzácným. Např. pachník hnědý, nosorožík kapucínek, kovaříci, tesaříci, různý hmyz blanokřídlý apod. Také řada rostlin je vázána na tyto přestárlé stromy, jako jsou mechorosty a další druhy rostlin, nezřídka na kmenech začínají svůj přirozený růst jiné druhy stromů z náletu semen. Starých stromů využívají také ptáci, kteří hnízdí v dutinách po ulomených větvích. Např. holub doupňák je již kriticky ohroženým druhem, protože mu téměř zmizely možnosti hnízdění. Podobně puštík obecný, sýček obecný, a řada dalších. Řada ptáků nalézá pod kůrou nebo ve dřevě stromů jediný zdroj potravy-šplhavci, brhlíci, šoupálci aj. V dutinách nalézají úkryt přes léto také netopýři.

 

Rostlinná společenstva

Les okolo potoka řadíme mezi olšiny lužních poloh. Jsou vázány na břehy potoků, na svahová lesní prameniště a terénní sníženiny s hladinou spodní vody ležící v malé hloubce a dočasně vystupující na půdní povrch. Porosty jsou obvykle tvořeny stromovým, keřovým a bylinným patrem. Mechové patro se uplatňuje jen zřídka. Tvářnost porostů určuje ve stromovém patru dominantní olše lepkavá, místy přistupuje i jasan ztepilý a dub letní. V keřovém patru se nejčastěji vyskytuje bez černý spolu s lískou obecnou, střemchou hroznovitou místy i s krušinou olšovou. V bylinném patru převládají nitrofilní a hygrofilní (mokřadní) druhy, např. blatouch bahenní, čistec lesní, kakost smrdutý, kopřiva dvoudomá, kopytník evropský, netýkavka nedůtklivá, plícník lékařský, pryskyřník plazivý, ptačinec hajní, vrbina penízková aj.
Velmi rozsáhlé porosty vytváří devétsil lékařský, pod jehož listy nacházejí své ideální prostředí k životu ropuchy a skokani. V nivě Lučního potoka je dominantním druhem jarního aspektu (od února až do dubna) v ČR vzácná bledule jarní (Leucojumvernum). Z podzemní cibule vyrůstají 3 až 4 široce čárkovité listy a uprostřed dvakrát úzce křídlaté stvoly, nesoucí jeden květ (výjimečně 2 až 3) v paždí toulcovitého listenu. Okvětní plátky jsou bílé, se žlutými nebo zelenými skvrnami pod špičkou (hmyzu "ukazují cestu" k nektaru). Velmi zřetelný je spodní semeník. Bledule jarní rostou v hlinitých půdách lužních a smíšených listnatých lesů a na vlhkých loukách. Patří k jedovatým rostlinám, protože obsahují alkaloid leucojin. V jarních měsících zde vytváří nádherný porost. Je to ohrožený druh. V bylinném patru najdeme vzácný jaterník podléška (Hepatica nobilis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), také pitulník žlutý (Lamium galeobdolon), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), bažanku vytrvalou (Mercnrialis perennis), dokonce i lilii zlatohlavou (Lilium martagon). Velmi důležitý je okraj lesa, který poskytuje prostředí s největší pestrostí druhů v naší kulturní krajině. Zaslouží si proto naší vysoké ochrany

 

Stěna blanokřídlého hmyzu

Včely, vosy, sršni, Čmeláci, mravenci, pilatky, pílořitky, lumci, lumčíci, pískorypky a řada dalších patří do velmi početného řádu hmyzu blanokřídlého. Mají dva páry dokonalých blanitých křídel, na konci zadečku mohou být vyzbrojeni žihadlem, nebo dlouhým kladélkem. Mnohé druhy dosáhly vysoké dokonalosti pospolitého života, jejichž vztahy nejsou ještě zdaleka probádány. Pro své potomky opatřují potravu, nebo si dokonce chovají jiný hmyz, který jim potravu produkuje (např. mravenci a mšice). Umí si vytvářet zásoby potravy z nektaru květů pro dobu strádání, jak to známe u včely medonosné. Včely jsou vybaveny "časovou pamětí", či biologickými hodinami, které používají pro zapamatování údajů o poloze míst s bohatým zdrojem potravy. Orientují se podle úhlu mezi polohou slunce a místem s potravou z česna úlu. V úlu z pasty navrácená včela zatančí zvláštní tanec, který začnou napodobovat ty včely, které pro potravu poletí a tím jim předá všechny nutné informace o poloze zdroje potravy: směr, vzdálenost i překážky v cestě. Řada druhů blanokřídlého hmyzu klade svá vajíčka do larev jiného hmyzu, nejčastěji brouků ve dřevě, které svými vibracemi informují samičku lumka o své poloze. Ta pak už pronikne svým kladélkem přes dřevní pletiva a do těla larvy vypustí své vajíčko. Larva lumka začne pojídat nejdříve méně důležité části svého "hostitele" a teprve když je sama již dorostlá pustí se nakonec do nervových tkání hostitele a tím ho definitivně zahubí. Valná většina druhů blanokřídlého hmyzu je člověku prospěšná přímo a navíc tvoří nepostradatelnou součást přírody. Je to skupina hmyzu s nejdokonaleji propra­covanými instinkty, které se dědí po miliony let. Matematik Vám sdělí, že nejúčelnější využití plochy je šestiúhelník. Včelky si staví takové buňky v plástvích již od nepaměti a tento údaj si po všechny generace předávají ve svém genetickém kódu. Jak k tomu došly? V praxi se používá některých druhů blanokřídlých k biologickému boji s kalamitními druhy jiného hmyzu.

Aktuality

Kalendář akcí 2017

7. 1. 2017

Těšíme se na vaši návštěvu.

VÁNOCE VE SKANZENU

6. 1. 2017

Vánoční zvyky, výzdoba a vůně vánoček.

Podzim na vesnici

6. 1. 2017

V rámci akce, která proběhla poprvé v roce 1999, si můžete v příjemném prostředí skanzenu vyzkoušet vybrané zemědělské činnosti...

POUŤ NA SV. MAŘÍ MAGDALENU

6. 1. 2017

Procesí a mše svatá v kostele sv. Maří Magdaleny.

foto
foto

Kalendář akcí

18. 2. 2017

Masopust

Průvod masek vesnicí

8. - 9. 4. 2017

Velikonoce

Tradiční velikonoce v Zubrnicích

celý kalendář akcí

Plánek obce

Plánek obce

Kontakt

Zubrnice č.p.27
pošta Ústí nad Labem, 400 02 Kde nás najdete - mapa